Historie Pěšího pluku 10 Jana Sladkého Koziny

Pěší pluk 10 vznikl v rámci unifikace československé branné moci díky sloučení 10. Střeleckého pluku československých legií na Rusi a 14. Střeleckého pluku domácího vojska. Střelecký pluk číslo 10 československých legií na Rusi vznikl z původního 2. záložního střeleckého pluku. Jeho zrod se datuje na 26. 11. 1917, v Borispole, východně od Kyjeva, v Poltavské gubernii. Pluk se účastnil ústupových bojích na transsibiřské magistrále a vyznamenal se v bojích o Vladivostok a Nižně–Udinsk. Za hrdinství svých příslušníků v boji byl dne 12. 7. 1918 pluk přejmenován na 10. Střelecký pluk „Karla Havlíčka Borovského“. Tento čestný název však již dříve získal 9. Střelecký pluk čs. legií na západě, a proto musel být 10. střelecký pluk přejmenován. A tak získal dne 17.12. 1918 nový čestný název „Jana Sladkého Koziny“.

Po změně pluku ze záložního tělesa na bojové byla samozřejmě provedena i vnitřní reorganizace. Při dalších bojích v Rusku byl pluk součástí III. střelecké divize (kterou tvořili pluky 9., 10., 11., 12.). Do Vladivostoku dorazil pluk 28. 5. 1920 a již 1. 6. 1920 se první transport vojáků pluku nalodil na loď spojených států Edellyn a vyrazil na cestu do vlasti. V tomto prvním transportu se nacházel i nový plukovní prapor, který byl pluku předán 31. 5. 1920. Plavba lodí trvala 68 dní a skončila v italském přístavu Terst. Odtud pak legionáři pokračovali pětidenní jízdou vlakem do Brna, kam slavnostně dorazili 30. 8. 1920.

Desátý střelecký pluk čs. legií na Rusi za svou existenci ztratil během bojů na sibiřské, manské, povolžské a dalších frontách celkem 210 mužů.

Během období první republiky se stal pokračovatelem legionářského pluku „Jana Sladkého Koziny“ pěší pluk 10. Tento pluk, jak již bylo psáno, vznikl sloučením legionářského pluku a střeleckého pluku 14. domácího vojska. Sloučení proběhlo 6. 10. 1920 na základě výnosu ministerstva národní obrany čj. 5.700 - org. 1919. Velitelství pluku bylo dislokováno v Brně v Masarykových kasárnách a podléhalo velení 11. pěší brigády. Od ledna roku 1938 pak velení 6. pěší divize. Nový pluk číslo 10 získal nejen čestný název svého předchůdce, ale i jeho prapor se všemi vyznamenáními a stuhami. Kopie praporu byla pluku předána 28. 10. 1928, tedy během oslav desátého výročí vniku republiky.

Skladba pluku byla: velitelství s hospodářskou a technickou správou, pomocná rota, plukovní hudba, tři pěší prapory (označovány čísly I. – III.), náhradní prapor a od roku 1935 také rota doprovodných zbraní. Všechny tyto části pluku byly umístěny v brněnských Masarykových kasárnách s výjimkou I. pěšího praporu, který byl od května 1938 umístěn v obecních budovách v Podivíně a II. pěšího praporu, který byl do ledna 1921 dislokován v Kamendíně na Slovensku, pak v Brně v Masarykových kasárnách a od září 1930 v Masarykových kasárnách v Břeclavi.